Mukařov

Z archivních materiálů muzea v Kostelci nad Černými lesy vyplývá, že Mukařov dostal své jméno od zakladatele Mukara, známého z knížecí družiny 12. století. Když se ve vojsku krále Vladislava vyznamenali vojíni Ondřej, Kubjata, Hlaváč, Myška, Srba a Mukar, dostalo se jim od krále v Černém lese manských údělů, na nichž tito vojíni ve 12. století založili stejnojmenné dvorce a tvrze. (z Mukařovské kroniky / str. 70, rok 1987)

Česi u Milána Stalo se tak nejspíše při obléhání Milána Léta Páně 1158. Dne 6. srpna 1158 zahájily jednotky Římského císaře Fridricha I. Barbarossy obléhání Milána. K souvislému obléhání však páně císařova armáda nestačila, Fridrichem do sedmi sborů rozdělena, by mohl bezpečně stříci každou ze sedmi bran městských. Italové pokusili se útokem proraziti, ovšem díky jízdě české osobně knížetem Vladislavem, toho jména druhým, vedené, podařilo se pohromy odvrátiti. Získali tam Čechové tenkráte kořisti veliké a vrátili se domů se slávou nesmírnou. Kníže Vladislav za svou udatnost pak králem českým byl korunován a jako první král toho jména přijal za své nadále nositi jméno Vladislav I.

První údaj o obci Mukařov je z roku 1318 (Emler: Regesta diplomatica) Mukařov přináležel před husitskými válkami k panství říčanskému, později k panství Kostelec nad Černými lesy (Černý kostelec).

Roku 1344 směnil Jan Lucemburský kostelecký hrad za město Náchod se členy družiny syna Karla, s panem Ješkem z Náchoda a jeho synem Ješkem.

Rod pánů z Náchoda drží Kostelec a kostelecký statek do r. 1415. Toho roku prodal Jan z Náchoda panství Janu ze Smržova, sekretáři krále Václava IV., který padl r. 1420 u Vyšehradu.

Roku 1492 prodal Jindřich Smržovský z Kostelce n. Č. l. městečko panu Divišovi Slavatovi z Chlumu a Košumberka. Diviš Slavata byl jedním ze 12 direktorů, kteří jménem českých stavů měli proti králi bránit starobylá práva země České a její prospěch. Za odpor proti králi jej král Ferdinand I. potrestal konfiskací.

Roku 1558 prodala Komora královská statek Kostelec nad Č. lesy za 30 tisíc kop grošů českých panu Jaroslavu Smiřickému, sídelním svým místem zvolil Kostelec n. Č. lesy. Roku 1561 vystavil tu nádherný zámek s kaplí a rodinnou hrobkou. K tomuto panství patřila i obec Buda-Mukařov, Srbín, Žernovka. Později pan Jaroslav Smiřický rozšířil panství kostelecké o zakoupená další panství jako Říčany, Uhříněves a Koloděje. Smiřičtí drželi panství až do bitvy bělohorské a po smrti pana Jaroslava se v držení vystřídali:

Zikmund Smiřický 1597-1608
Jaroslav 1608-1611
Albrecht Václav 1611-1614
Albrecht Jan 1614-1618
Jindřich Jiří a Markéta Saloména 1618-1621 (Markéta Saloména sestra Albrechta Jana a Jindřicha Jiřího byla provdána za Jindřicha Slavatu z Chlumu a Košumberka a spravovala majetek do Bílé Hory)

Po prohrané bitvě na Bílé Hoře bylo r. 1621 panství zabráno císařem a Albrecht z Valdštejna se ujal poručnictví nad Jindřichem Jiřím a nad ½ majetku Smiřických. Ovšem statky Smiřických r. 1623 prodal knížeti Karlu Lichtenštejnovi. Podle údajů z roku 1623 mezi 9. rychtami panství je uváděna Rychta mukařovská - Mukařov, Tehov, Tehovec, Všestary, Klokočná, Menčice, Svojetice a Srbín. U tohoto rodu zůstalo panství až do pozemkové reformy po první světové válce. Některé pozemky v Mukařově a okolí jsou v držení rodu Lichtenštejnů dosud.

Nejstarší údaje o panství kosteleckém máme ze dvou urbářů panství. První urbář je z r. 1562 psaný česky a pod názvem "Registra správný panství kosteleckého z r. 1562", který byl dohotoven r. 1565. Je uložen v archivu Národního muzea v Praze a je zde sepsána míra a způsob roboty na panství Smiřickém.

Robotu neměli: Hošť (3 osedlí), Volešek 24, Nučice 2, Bohumil 16, Aldašín 3, Srbín 7, Vojkov 3, Všestary 18, Světice 2, Mukařov 8, Kozojedy 19, Lipany 8, Vitice 5, Močedník 5, Chrášťany 4, Mrzky 5, Poříčany 33, Hořany 16, Třebovle 1 (krčma), Žhery 4.

Robotu měli: Kostelec 26, Svrabov 12, Brník 8, Dobropůl 17, Konojedy 19, Kostelní Střimelice 15, Jevany 11, Vyžlovka 6, Svojetice 9, Tehov 19, Klokočná 7, Menčice 2, Přehvozdí 11, Lstiboř 16, Voděrady 32, Cukmantl 14. Louňovice 5, Žernovka 4, Tehovec 13 společně se svojetickými seno na lukách pod rybníky v stohy složiti.

Druhý urbář z r. 1677 je rovněž psaný česky, má název "Kniha urbální, jinak gruntovní pravidlo všech všelikých příležitostí panství Kosteleckého nad Černými lesy od porodu panského r. 1677", uložen rovněž v archivu Národního muzea v Praze.

Během 30-leté války byly na Říčansku způsobeny veliké škody válečné, mnoho obyvatel bylo vybito, řada vesnic vypálena. V r. 1637 bylo v 75 obcích kosteleckého panství osedlých jen 639 poddaných a jen 65 jich odvádělo daně. Zápisy v gruntovních knihách před třicetiletou válkou uvádějí v každé obci 10 až 40 zapsaných gruntů! Roku 1645 následoval čtvrtý vpád Švédů do Čech, opět spojen s vražděním a loupením. Zpustly vesnice Udašín (Aldašín), Bohumily, Cukmantl, Drbohlavy, Penčice, Mukařov. Některé obce zůstaly dlouho pusté, jiné vůbec zanikly a jejich místo zarostlo postupně lesem. Tak například již před 30-letou válkou zanikla obec Janovičky ležící mezi Vojkovem a Babicemi. Dnes se po této hrnčířské obci nazývá jen lesní část.

Doc. Jaromír Pokorný

Zdroj: Mukařovský měsíčník - 2.číslo - únor 1991 - Hana a Petr Zákouckých

Ottův slovník naučný (1890) - heslo MUKAŘOV

Mukařov, kdysi ves, nyní farní víska v Čechách, hejtm. Čes. Brod, okres a pš. Kostelec n. Čer. L., 11 d., 60 obyv. c. (1890), kostel Nanebevzetí P. Marie (ve století XIV. far.), 2tř. škola. Za války 30leté ves od Švédů spálena, fara zanikla, r. 1790 zřízena lokálie, r. 1855 na faru povýšena.
M., far. ves t., hejtm., okr. a pš. Mnich. Hradiště; 51 d., 292 ob. č. (1890), kostel sv. Vavřince (ve XIV. stol. far.), 2tř. šk., myslivna a část obce PODMUKAŘOV. Ve století XVII. zanikla fara, r. 1854 obnovena. -
M. (Munker), far. ves t., hejtm. Litoměřice, okr. Úštěk, pš. Verneřice; 74 d., 13 ob. č., 390 n. (1890), kostel sv. Františka Seraf. (ve XIV. stol. far.) 2tř. šk., želez. zastávka (Březno V. - Verneřice). V. XVII. stol. zaniklá fara obnovena ko konci XVIII. století. -
M., ves t., hejtm. Semily, okr. Žel. Brod, fara Nabzí, pš. M. Skála; 73 d., 421 obyv. č. (1890), 1tř. škola a poblíž kamen. lomy. -
M., ves t., hejtm., okr. a pš. Strakonice, fara Kraselov; 32 d., 190 ob. č. (1890), kaple sv. Martina. [P.A. 2003 = Makarov]

Vysvětlivky: d. = domů; hejtm. = hejtmanství; M. = Mukařov; ob. č./n. = občanů české/německé národnosti; obyv. c. = obyvatel k censu (sčítání); pš. = pošta; šk. = škola

Mukařovy v ČR

Zatímco obce Srbín a Žernovka nemají v České republice "spolujmenovce", s místním názvem Mukařov označujícím obec či její část se v současnosti setkáte hned 4 krát (více také na Wikipedie.cz)