Demografická studie Mukařovska 2012

Vítek Šoupal

Strom života Mukařovsko

II. demografická studie populačního vývoje Mukařovska a okolních obcí (srovnání vývoje 2012-2007-2002) navazuje na I. studii (z roku 2008) a rozšiřuje ji o demografická data za rok 2012. Studie potvrzuje předpoklady o pokračujícím dynamickém růstu počtu obyvatel v regionu, tak jak bylo predikováno před 5 lety. Počet obyvatel za posledních 10 let narostl o 70% z cca 4.700 na 8.100.

Studie ukazuje, že v horizontu 5-ti let (rok 2017) překročí území s největší pravděpodobností hodnotu 9.500 obyvatel. Byť bude i nadále docházet ke zvýšení počtu obyvatel, bude tento nárůst již s nižší dynamikou než v předchozích 10-ti letech. Důvody lze spatřovat ve snížené porodnosti nastupujících rodivých ročníků, kdy začíná odeznívat vlna silných tzv. Husákových dětí. I nadále se však bude s růstem populace zvyšovat tlak na potřebné veřejné služby a občanskou vybavenost.

Předchozí I. demografická studie pod názvem „Základní demografická studie populačního vývoje Mukařovska (a okolních obcí) s ohledem na potřebnou kapacitu základní školy v Mukařově“ byla zpracována v ½ roku 2008. Studie zahrnovala 12 obcí v širším okolí Mukařovska (Babice, Doubek, Doubravčice, Jevany, Klokočná, Louňovice, Mukařov, Struhařov, Svojetice, Štíhlice, Tehovec, Vyžlovka) + pracovala i s daty za Říčany. Studie porovnávala demografický vývoj těchto obcí mezi lety 2002 a 2007. Na základě těchto dat prezentovala predikci vývoje území a poptávky po školských zařízeních 5 a 10 let dopředu (tj. na roky 2012 a 2017).

Mukařovsko leží ve Středočeském kraji v bývalém okrese Praha-východ. Podobně jako většina dalších obcí, vesnic a městeček v okruhu Prahy zažívá Mukařovsko v současné době problémy spojené se stěhováním Pražanů za kvalitnějším bydlením „na venkov“. Nekoncepční a často i bezkoncepční rozvoj obcí započatý v druhé polovině devadesátých let 20. století je již několik let umocňován kombinací silnou populační vlnou tzv „Husákových dětí“ – tj. osob narozených po roce 1970. Migrace městského obyvatelstva na venkov je spojena se zvyšující se poptávkou po veřejných službách a zároveň i se zvyšujícími se nároky na občanskou vybavenost a její kvalitu.

5-tileté skupinyKombinace těchto dvou tlaků (chybějící vybavenost a služby + tlak na jejich vyšší kvalitu) vytváří často neřešitelné situace, které musí obce a města v blízkosti Prahy řešit. Finanční možnosti obcí jsou do značné míry omezené. Silným fenoménem je také relativně nízký podíl nově se přistěhovavších obyvatelů přihlášených k trvalému bydlišti v obci. Hlavní dva důvody jsou vlastnictví dalšího bytu (často i obecního) v hlavním městě Praze a výhodnost trvalého bydliště v Praze s ohledem na příslušnost k některému z pražských finančních úřadů, jejichž kontroly jsou o poznání méně časté než kontroly FÚ ve Středočeském kraji. Díky tomu přicházejí obce ročně o podstatné finanční prostředky, které by mohly investovat do svého rozvoje.

Některé obce se vydaly cestou prodeje obecních pozemků (tam, kde jimi obce disponovaly, či disponují), což však paradoxně situaci ještě zhoršuje, neb další pozemky přivedou další obyvatele, pro které bude opět potřeba rozšířit veřejné služby – silnice, chodníky, kanalizaci, vodovod, atp.

Samostatnou kapitolou je oblast předškolní a školní výuky. Zatímco celorepublikově dochází k poklesu žáků ve školkách a školách, obce a města v sousedství Prahy vykazují přesně opačný trend.