Od Berana po Pištěka

Kardinál Beran

Josef BERAN

Narozen: 29. prosince 1888, Plzeň
Zemřel: 17. května 1969 Řím (Itálie)
Vztah k Mukařovu: v 60. létech 20. století pobýval na faře v Mukařově v nuceném exilu
Český římskokatolický teolog a církevní hodnostář. Věžněný pro své názory za fašismu i komunismu.

1907-11 Po maturitě na gymnasiu pokračoval ve studiích na papežské univerzitě v Římě.
1911 vysvěcen na kněze,
1912 doktorát teologie,
1912-17 působil jako kaplan v Chyších, na Proseku a v Praze.
1917-28 profesor a později ředitel katolického ženského učitelského ústavu sv. Anny.
od 1928 docent,
od 1932 profesor a rektor arcibiskupského semináře v Praze.
od 1939 profesor teologické fakulty UK v Praze (obor pastorální teologie),
1942-45 vězněn v nacistických koncentračních táborech v Terezíně a Dachau.
od 1946 arcibiskup pražský a primas český.
po únoru 1948 se při obraně zájmů katolické církve střetl s komunistickým režimem,
1949-63 internován na různých místech v Čechách.
1963 (říjen) amnestován, nemohl se však vrátit do Prahy a žil nejprve v Mukařově u Prahy, posléze v Radvanově na Táborsku.
od 1965 (leden) v souvislosti se jmenováním kardinálem odjel do Vatikánu. Poté, co mu byl znemožňen návrat do Československa, žil zde až do své smrti.
v 90. letech zahájen proces jeho blahořečení. Na 2. vatikánském koncilu pronesl projev O svobodě svědomí, v němž se mj. vyslovil pro rehabilitaci mistra Jana Husa.

Autor řady teologických úvah a studií (Psychologie a zpovědnice, 1931, Velká mše, Řím 1970), historických spisů (Blahoslavená Anežka Česká, Řím 1974) a prózy Životní symfonie Antonína Dvořáka (Řím 1971).

Více na: Wikipedie.cz - Josef beran, Totalita.cz

V.P.Borovička

V. P. Borovička

Narozen: 8. září 1920, Praha
Zemřel: 15. června 2004, Mukařov
- ve věku 83 let zemřel ráno po krátké těžké nemoci
Vztah k Mukařovu: Žil zde do své smrti
Patřil mezi nejčtenější české spisovatele a byl rovněž autorem či spoluautorem populárních televizních seriálů

V. P. (Václav Pavel) Borovička patří mezi nejčtenější české spisovatele. Jeho knížky vyšly přibližně ve 150 vydáních v celkovém nákladu dosahujícím pěti milionů výtisků a byly přeloženy do šestnácti jazyků. Tituly: Atentáty, které měly změnit svět, Mafie, Procesy, které vzrušily svět, Vraždy ve státním zájmu, ale i řada čtyřdílných Velkých kriminálních případů a knížky Scotland Yard zasahuje, Pařížská sureté pátrá, Velké případy FBI, Slavné případy Interpolu a další Hřbitov vyzvědačů, Past na kmotra, Století šakalů se také dostaly do světa.
Ve své tvorbě se zabýval vážnými, dramatickými a často i ožehavými tématy, jejichž studium a zpracování vyžadovalo mnoho času a vypětí. Byl však nezlomným optimistou což dokazují jeho slova: ".. miluji život a přidružené legrace." Také proto psal filmové komedie, rozhlasové hry a televizní seriály. Pro děti napsal čtyři knížky a snad právě proto, že byly veselé a rozpustilé byly všechny zfilmovány a odvysílány jako televizní seriály.
V.P.Borovička je rovněž autorem či spoluautorem populárních televizních seriálů. Patří k nim Chalupáři, Dynastie Nováků, Spadla z nebe, Safari, Kouzelné městečko či Mateřské znaménko. Spolupracoval na filmech Jen ho nechte, ať se bojí, Můj brácha má prima bráchu a Brácha za všechny peníze.

Více na: Wikipedie.cz - Václav Pavel Borovička

Ivan Mládek

Narozen: 7. února 1942, Praha
Vztah k Mukařovu: v ulici Jižní měl v 80. letech 20. století chatu
Povolání: Bendžista, zpěvák, bavič, textař, skladatel

Od roku 1966 veřejně vystupuje s různými soubory z oblasti jazzu a country music (skupiny: Storyville Jazz, K.T.O., White Stars a Mustangové).
Od počátku 70. let 20. století pak vystupuje pouze s vlastní kapelou Banjo Band, kde hraje na tenorové bendžo a zpívá.
Je autorem více než 400 písní, píše humoristické povídky, recesistické pohádky a scénáře, kreslí humorné obrázky a vtipy.
Televizním divákům je znám jako moderátor a spoluautor zábavných pořadů Čundrcountry show a Country estráda.

Více na: Wikipedie.cz - Ivan Mládek

Pištěk Mukařov

Theodor Pištěk - herec

Narozen: 13. června 1895, Praha - Vinohrady
Zemřel: 5. srpna 1960, Mukařov
Vztah k Mukařovu: Žil a zemřel v Mukařově ve vilce v ulici Školní
Jeden z nejobsazovanějších českých herců 1. poloviny 20. století. Hrál v takřka 250 filmech.

Ještě dlouho bude v Čechách platit, že když se řekne Theodor Pištěk, ozve se otec Kondelík. Celkem třikrát si zahrál váženého měšťana a malíře pokojů Václava Kondelíka, který se „udělal pro sebe“ a stal se majitelem firmy. Paní Kondelíkovou mu věrně představovala Antonie Nedošinská. Manželské dvojice těchto oblíbených hereckých partnerů byly populárnější než mnohé dvojice komiků a milenců.
Pro generace diváků se stal Theodor Pištěk - či Dóďa, jak mu říkali přátelé a zpočátku tak o něm psali i novináři - ideálním představitelem žoviálních tatíků a jejich záměrných či bezděčných karikatur.
A přesto začínal v dávnověku naší kinematografie jako milovník a hrdina. Důkazem je jeho chrabrý zbojník Juro Jánošík, hrabě Valdemar Lomecký ze zfilmovaných Máchových Cikánů, mlynář Libor z Lucerny.
V prvním filmovém přepisu Dobrého vojáka Švejka si zahrál jedlíka Balouna a pijáka Katze, leč postava povedeného feldkuráta musela být na příkaz cenzury vystřižena.
Jen výjimečně hrál nesympatickou, či dokonce negativní postavu, jakou je Lamminger - čili po našem Lomikar - ve zfilmovaných Psohlavcích. Jeho lidskému i hereckému naturelu seděly postavy bodrých a rozšafných tatíků. Nebylo jediné herecké hvězdy, které by ve filmu nehrál otce. Často natáčel tři čtyři filmy najednou. V roce 1937 vytvořil devatenáct filmových rolí. Celkem hrál ve 325 filmech! Jistě, některé postavy byly jen epizodky, ale i ty dokázal natolik ozvláštnit, že je diváci „baštili“ víc než mnohé protagonisty.
Předlouhý filmový pás jednoho z nejpopulárnějších českých herců se přetrhl v roce 1959, kdy Theodor Pištěk hrál naposledy ve filmu: v Pohádce Princezna se zlatou hvězdou představuje princova pobočníka. O rok později zemřel.

Více na: Wikipedie.cz - Theodor Pištěk (herec) a CSFD.cz

Pištěk ml. Mukařov

Theodor Pištěk (ml.) - výtvarník

Narozen: 25. února 1932, Praha
Vztah k Mukařovu: Žije zde v ulici Sportovní
Jako malíř a výtvarník se podílel na realizaci řady českých i zahraničních filmů. Syn českého herce Th. Pištěka a herečky Marie Ženíškové.

Akademický malíř, absolvent pražské Akademie výtvarných umění, žák V. Nechleby. V raných letech své tvůrčí kariéry stál mezi zakladateli uměleckého sdružení Paleta vlasti (1962–79). Navrhl výtvarnou koncepci pavilonu Člověk a jeho svět na světové výstavě Expo Montreal (1969).
Proslavil se nejvíce jako filmový a kostýmní výtvarník. Je nositelem řady zahraničních ocenění: v roce 1987 slavil úspěch na 4. bienále scénografie v newyorském Lincolnově centru, kostýmy pro film Miloše Formana Amadeus (1984) mu vynesly prestižní cenu Americké filmové akademie (Oscar) a nominaci na cenu Britské filmové akademie, za kostýmy pro další Formanův film – Valmont – dostal evropskou prestižní cenu Cézara, byl nominován na Oscara i na Brit Award. Je autorem kostýmů pro více než stovku filmů české i zahraniční produkce (z nejznámějších českých filmů: Markéta Lazarová, 1967, Údolí včel, 1967, ad.).
Člen Rady Pražského hradu. Je autorem návrhů nových uniforem Hradní stráže.
Člen Americké filmové akademie
Držitel Českého lva za celoživotní přínos filmu

Více na: Wikipedie.cz - Theodor Pištěk (výtvarník)

Zapojte se do diskuze